|
|
Vnímání komunikace Papeže Františka očima středoškoláků
Pospíšilová, Tereza ; Zavadilová, Tereza (vedoucí práce) ; Koudelková, Petra (oponent)
Bakalářská práce "Vnímání komunikace papeže Františka očima středoškoláků" si klade za cíl zmapovat pohled vybraných věřících studentů středních škol na komunikaci papeže Františka. Výzkum se formou individuálních rozhovorů zaměřuje zejména na to, jakým stylem mladí lidé komunikaci papeže vnímají, zda pociťují rozdíly mezi komunikací papeže Františka a komunikací církve jako takové, a jestli jsou témata, která papež František ve své komunikaci akcentuje, pro dnešní mladou generaci důležitá. Analýza dat získaných z rozhovorů probíhá formou otevřeného kódování. Praktické části předchází teoretický úvod do současného stavu katolické církve, a také náhled do historie papežství a jeho role ve společnosti. Teoretická část se dále věnuje i církevní komunikaci, popisuje nástroje, které využívá, i cílové skupiny, na něž se dnešní církev soustředí. V neposlední řadě je zde také popsán stručný životopis papeže Františka a forma komunikace, kterou papež využívá v průběhu svého pontifikátu.
|
|
|
Roma locuta - causa finita. Autorita římského biskupa na počátku 5. století prizmatem dopisů Inocence I.
Trepeš, Ondřej ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Diplomová práce "Roma locuta - causa finita: Autorita římského biskupa prizmatem dopisů papeže Inocence I." nejprve nastiňuje politickou a historickou situaci pozdního období římské říše, kdy církev oficiálně získala svobodu. Skrze historické události jsou představeny základní teologické otázky (autorita papeže, litrurgie…), jak byly ovlivněny právě dobovým kontextem. Dále je představen života papeže Innocence I. A sice před i během jeho pontifikátu, styl jeho listů či otázka jeho svatořečení. Pak je popsán jeho pontifikát skrze témata jeho dopisů, které zasílal různým skupinám biskupů. Tyto jsou děleny do následujících skupin: východnímu Illyricu, Africe, evropským biskupům a listy na podporu jeho přítele Jana Zlatoústého. Ve všech směrech papež vystupuje s odstupňovanou mírou autority římského biskupa, což je shrnuto v závěru. Kromě zmíněných témat, především základního uvedení do problematiky papežovy korespondence, práce navíc přináší krátké exkurzy do nejdůležitějších teologických témat obsažených v listech, řešení liturgických otázek či filologický rozbor listů.
|
|
| |
|
|
ŽIVOT A DÍLO KONRÁDA MARIA KUBEŠE, T. J. (1890-1967) misionáře, kazatele, exercitátora a hlubokého mariánského ctitele
MIKULÁŠEK, Josef
Disertační práce se v první části zabývá životem a dílem jezuity Konráda Maria Kubeše (1890?1967), misionáře, kazatele, exercitátora a hlubokého mariánského ctitele. Je uvedena společensko?politickými dějinami v letech 1890 až 1967, přehledem papežů a teologického myšlení v letech 1878 až 1978. Dále si podrobně všímá jednotlivých životních etap Kubešova života, jeho rodinného prostředí, středoškolských studií v Hradci Králové, teologických studií a kněžského působení v Praze, vstupu do řehole a jeho činnosti v řádu Tovaryšstva Ježíšova. Sleduje Kubešovy osudy v komunistických centralizačních klášterech, na Moravci, krátké působení v Bukovince a nakonec nucený pobyt v Břežanech u Znojma. Následně rozebírá Kubešovo teologické knižní a časopisecké dílo a jeho přínos tehdejší i pozdější době. V závěru disertace je všeobecné zhodnocení a význam Kubešovy osobnosti v rámci českých církevních a řádových dějin 20. století. Téma disertační práce je zpracováno především na základě archivních pramenů, Kubešových drobných autobiografických vzpomínek, ústních i písemných svědectví pamětníků a v neposlední řadě za použití sekundární literatury. Druhá část disertační práce obsahuje 182 textových příloh a 2 obrazové přílohy, které jsou nezbytným a logickým doplnění celkového obrazu života, působení a přínosu osobnosti Konráda Maria Kubeše.
|
|
|
Proměny diskurzů českého katolického exilu v Itálii 1962-1969
Blažek, Ondřej ; Šebek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Jonová, Jitka (oponent)
Tato práce pojednává o dění v českém katolickém exilu v Itálii se zaměřením na 60. léta 20. století. Poskytuje bližší vhled do institucionálních a diskurzivních proměn, které se zde odehrávaly v době konání II. vatikánského koncilu (1962-1965) a následného pobytu kardinála Josefa Berana v Římě (1965-1969). Práce se soustřeďuje především na vývoj v nakladatelství Křesťanské akademie, Středisku Velehrad a Papežské koleji Nepomucenum v Římě, kde působily přední osobnosti českého katolického exilu, většinou z řad kněží. Metodou historické diskurzivní analýzy práce sleduje, jak v tomto prostředí získávala stále větší převahu prokoncilní orientace, která se negativně vymezovala vůči konzervativnímu myšlenkovému proudu v církvi. V neposlední řadě práce též ukazuje, jak podobu katolického exilového diskurzu v Itálii ovlivňovaly proměny vztahu mezi papežskou diplomacií a komunistickým Československem.
|
|
|
Apoštolský stolec ve službě jednotě církve Nejvyšší zákonodárná, výkonná a soudní moc v církvi
Větrovský, Kryštof ; Szabo, Miloš (vedoucí práce) ; Valeš, Václav (oponent)
Bakalářská práce "Apoštolský stolec ve službě jednoty církve" se zabývá významem Apoštolského stolce, který reprezentuje nejvyšší zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí v církvi. Analyzuje dějinný vývoj výkonu papežského primátu a rozebírá význam a účel duchovní moci církve. Klade si otázku, které aspekty jsou v práci Apoštolského stolce podstatné a neměnné a v čem spočívá odůvodnění výkonu jeho moci nad celou církví. Za tím účelem analyzuje strukturu jednotlivých úřadů, kterými je tato moc realizována, a jejich kompetence. Klíčovou pozornost věnuje analýze apoštolské konstituce Pastor Bonus, a přiklání se na jejím základě k závěru, že existují důvody pro reformu Římské kurie. Ty spočívají zejména v přesnějším vymezení kompetencí a úkolů v záležitostech, které paralelně řeší více dikasterií. Konstatuje tak účelnost vydání nové konstituce o Apoštolském stolci, která by obsahovala všechny změny v kompetencích, které nastaly od roku 1988 doposud. Shrnutí všech stávajících dodatků do jednoho dokumentu by usnadnilo orientaci ve struktuře Římské kurie a napomohlo k lepšímu pochopení vnitřních mechanizmů řízení církve. Klíčová slova Apoštolský stolec, církev, papežství, Pastor bonus, Římská kurie
|
|
|
Komparace komunikace papeže Františka a papeže Benedikta XVI.
Divišová, Alice ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Bakalářská práce "Komparace komunikace papeže Františka a papeže Benedikta XVI." si klade za cíl porovnat marketingovou a mediální komunikaci dvou posledních úřadujících papežů - papeže Františka (2013-současnost) a papeže Benedikta XVI. (2005-2013). Sledovaným obdobím je období pontifikátů obou papežů - tedy od roku 2005 do konce roku 2014. Komparace probíhá metodou kvalitativní analýzy, a to především v rovině vybraných sledovaných marketingových kanálů (především sociálních sítí, papežské aplikace či oficiálních Vatikánských médií), papežských apoštolských listů a celkového mediálního obrazu jednotlivých papežů. Samotné komparaci komunikace dvou papežů předchází krátký úvod do dějin papežství, který se zaměřuje na dřívější papeže, využívající marketingové nástroje, poté úvod do marketingové komunikace římskokatolické církve, hledající jednotlivé využití marketingu uvnitř církve samotné, a to ať už využití úmyslné či neúmyslné, a nakonec stručné seznámení s faktickými údaji o jednotlivých komparovaných papežích - jejich životopisy, spisy, proslovy a apoštolskými listy. Samotná komparace je poté obšírně popsána v poslední kapitole bakalářské práce a zaměřuje se na komparaci papežských kanálů, mezináboženského dialogu, managementu reputace a celkového vnímání papeže jednotlivými věřícími či...
|
|
|
Roma locuta - causa finita. Autorita římského biskupa na počátku 5. století prizmatem dopisů Inocence I.
Trepeš, Ondřej ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Diplomová práce "Roma locuta - causa finita: Autorita římského biskupa prizmatem dopisů papeže Inocence I." nejprve nastiňuje politickou a historickou situaci pozdního období římské říše, kdy církev oficiálně získala svobodu. Skrze historické události jsou představeny základní teologické otázky (autorita papeže, litrurgie…), jak byly ovlivněny právě dobovým kontextem. Dále je představen života papeže Innocence I. A sice před i během jeho pontifikátu, styl jeho listů či otázka jeho svatořečení. Pak je popsán jeho pontifikát skrze témata jeho dopisů, které zasílal různým skupinám biskupů. Tyto jsou děleny do následujících skupin: východnímu Illyricu, Africe, evropským biskupům a listy na podporu jeho přítele Jana Zlatoústého. Ve všech směrech papež vystupuje s odstupňovanou mírou autority římského biskupa, což je shrnuto v závěru. Kromě zmíněných témat, především základního uvedení do problematiky papežovy korespondence, práce navíc přináší krátké exkurzy do nejdůležitějších teologických témat obsažených v listech, řešení liturgických otázek či filologický rozbor listů.
|
|
|
Poslání a cíle řádu Maltézských rytířů
Pánek, Robin ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá posláním, cíli a úkoly rytířského a špitálního řádu Maltézských rytířů od dob jeho založení až po dobytí Malty v roce 1798. Zkoumá vývoj hlavních řádových úkolů a jejich proměnu v závislosti na aktuální mezinárodní situaci a poloze řádového sídla. Práce se zabývá jak podobou těchto úkolů v každém z řádových sídel (ve Svaté zemi, na Rhodu a na Maltě), tak jejich proměnou a vývojem v prostředí řádových komend na evropském kontinentě. Hlavní důraz je kladen na vývoj dvou hlavních větví řádového poslání, úkolů špitální povahy a úkolů vojenských. Primárním cílem práce je prozkoumání celkového vývoje těchto cílů a úkolů a porovnání jejich vývoje v řádových sídlech a evropských komendách.
|
|
|
Život a pontifikát Řehoře Velikého
Kaška, Pavel ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Anotace: Diplomová práce se zabývá osobností významného papeže Řehoře Velikého (540-604), jehož život a především pontifikát se staly vzorem pro mnohé z jeho nástupců i celkové směřování římské církve. Navzdory nezpochybnitelné autoritě tohoto papeže nepanuje úplná shoda ani o jeho významu v dějinách církve ani o některých jeho krocích. Cílem této práce bude co možná nejvěrněji zachytit jeho život, koncepci církve a politickou činnost. V práci nepůjde o zhodnocení Řehořovy teologické koncepce, jako spíše o zachycení jeho politických a organizačně-právních přístupů k naplňování představ o výkonu papežského úřadu. Práce bude vycházet především z pramenů, které Řehoř sám zanechal, z nichž bude primárně zohledněna jeho korespondence. Dále budou využity i jiné dobové prameny a rovněž sekundární literatura. Metoda zpracování práce bude spočívat v logickém rozboru pramenů, komparací s literaturou sekundární a následném shrnutí a zhodnocení.
|
host ::
RSS.